Obec Terešov
ObecTerešov

Barokní panské sídlo

Barokní panské sídlo

Terešovský zámek postavený v roce 1723.

  • Vratislav Ryšavý – Ludmila Drncová

Hlavně v severní části Rokycanska se najde poměrně hustá síť rytířských i panských sídel, živých a plně funkčních ještě v době baroka. Jedním z nich je i Terešov, zhruba stejně vzdálený od Zbiroha jako od Radnic.

Odborná literatura (1) udává, že tamní barokní zámek nechal postavit v roce 1723 tehdejší vlastník Václav Diviš Misseron z Lissonu, který měl statek Terešov držet od roku 1716. Rok 1723 jako datum stavby zámku uvádí Podlaha (2), bez jakéhokoliv odkazu. Po nahlédnutí do pramenů, přesněji do prodejních a kupních smluv v deskách zemských, se ukazuje, že toto datum bude zřejmé neplatné. Když v roce 1722 rytíř Václav Dionýsius Misiron (Miseroni) z Lisone prodával „statky ležící v kraji plzeňském Terešov a Velké a Malé Lochovice (Hlohovice a Hlohovičky)“ (3), není v textu smlouvy ani zmínky o tvrzi neb zámku. Jistě tu nějaký panský dům i tehdy musel být, zřejmě ale nebyl natolik významný, aby stál za zmínku. Mohla to být a nejpravděpodobněji také byla, ještě tvrz v nějaké přestavěné podobě – musela tu stát už dávno předtím, svědčí o tom nejvýrazněji jméno starobylé vladycké rodiny Kořenských z Terešova, i když ti tehdy už měli svá sídla jinde (4).

V roce 1722 se Terešov dostal do vlastnictví rytíře Františka Jáchyma Haugvice z Biskupic. Když tento pán za pět let nato prodával Terešov hraběti Janu Gothardovi z Bredy (zápis v deskách zemských je datován 22. října 1727)(5), neuvádí kupní smlouva opět vůbec tvrz ani zámek, zmiňuje pouze, že statky byly prodány i se zámeckým mobiliářem.Ani tento údaj tedy nesvědčí o existenci barokního zámku, který by musel být právě nový a nepochybně by proto byl zmíněn a dokonce zdůrazněn v textu smlouvy.
Zdá se, že tato kupní smlouva byla vtělena do desk zemských dodatečně po směně panství, protože v archivu pražského arcibiskupství (6) se zachovala žádost hraběte Jana Gotharda z Bredy, datovaná už 1. ledna 1727, o povolení sloužení mší „in oratorio arcis Tereschoviensis“, doslova v modlitebně zámku terešovského. Skromný název prostoru pro sloužení domácích mší naznačuje, že i tehdejší celý terešovský příbytek hraběte nebyl asi ještě v pravém slova smyslu barokním zámkem.

Ani hrabě Jan Gothard Breda nepobyl v Terešově dlouho. Když však v roce 1731 statek vyměňoval za zřejmě bohatší statek Skřivan (Skřivany) v královéhradeckém kraji (s hraběnkou Marií Filipinou Thunovou) (7), je v kupní smlouvě na předním místě už uveden „tam (v Terešově) se nacházející zcela nově vystavěný a vším mobiliářem opatřený zámek“. To je vysoce pravděpodobné svědectví, že až hrabě Jan Gothard z Bredy tu nechal vystavět barokní zámek a vkusně architektonicky upravit i jeho okolí, hlavně parter před zámkem a na něj osově komponovanou zahradu, uzavřenou na jižní straně dvěma symetrickými zahradnickými domky s hlavním vjezdem mezi nimi.

Vlastní zámek je dnes celkem prostá jednopatrová budova obdélného pravidelného půdorysu se širokým rizalitem(terasa, viz. X) v obou delších protějších stranách – na straně ven, tedy směrem do vsi, rizalit aktivně vystupuje a korunuje jej prostý trojúhelný štít, na straně do zahrady je rizalit naopak proláklý. Spolu s mansardovou střechou tak oba rizality celou budovu jemně dynamizují, dynamický křivkový půdorys má ale i zahrada před zámkem. Obojí odpovídá podobným způsobům v utváření hmot a řešení nejbližšího okolí zámků v době vzniku zámku, která u nás ještě patří do časů vrcholného baroka. Architekt ani stavitel nejsou zatím znám, stavba sama nemá tolik průkazných tvarů ani tvarových vazeb či schémat, aby se dala byť i jen rámcově přiřadit k dílu některého známého architekta. Jistě se dá jen konstatovat, že projektantem určitě nebyl nějaký druhořadý architekt, nýbrž určitě někdo z těch lepších, což ovšem neznamená že by nutně musel být z Prahy.

Prameny a literatura:
1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV. Západní Čechy. Praha 1985, s 344. Odtud převzato asi nejnověji in: P. Vlček: Encyklopedie Českých zámků, Praha 1994, s 244.
2. Soupis památek historických a politických v království Českém. IX. Politický okres rokycanský (A. Podlaha), Praha 1900, s. 149-150. Letopočet 1723 byl převzat ze Sommera – J. G. Sommer: Das Königreich Böhmen. VI. Pilsner Kreis. Prag 1838, s. 339-340. Ten se ovšem týká ne zámku, ale kaple sv. Vojtěcha, a i tak je chybný.
3. SÚA v Praze, DZV 497, B 16.
4. V jižních Čechách na Bechyňsku, ve východních na Pardubicku a Hradecku, také na Moravě. Viz např. J. Halada: Lexikon České Šlechty. Praha 1992, s. 77-78.
5. SÚA v Praze, DZV 500, C 28.
6. SÚA v Praze, APA D 14, 1727, I-II, kart. 1168.
7. SÚA v Praze, DZV 503, C 3.

Datum vložení: 8. 4. 2020 8:09
Datum poslední aktualizace: 6. 6. 2020 19:21

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Východ a západ slunce

Slunce vychází:5:45

Slunce zapadá:18:34

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, pátek 29. 3. 2024
oblačno 15 °C 8 °C
sobota 30. 3. oblačno 15/7 °C
neděle 31. 3. déšť 14/6 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Březen - za kamna vlezem.

Pranostika na akt. den

Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:1
DNES:6
TÝDEN:436
CELKEM:158624