Obec Terešov
ObecTerešov

II. Místní vlastníci statků a počátky šlechty na přelomu 14. a 15. století (1379-1419)

II. Místní vlastníci statků a počátky šlechty na přelomu 14. a 15. století (1379-1419)

Po roce 1379 se obec Terešov už pravidelně objevuje v písemných pramenech. To nám umožňuje seznámit se s jejími vlastníky. Otto, Božtěch, Markéta a Věchoň reprezentují tehdejší hlavní terešovské pozemkové vlastníky.
V roce 1392 se dozvídáme o Vicemilovi z Terešova, který byl jednou ze stran soudního jednání u dvorského soudu Českého království. Vicemil bránil své právo na polovinu poplužního dvora v Chvojkově Újezdci10 s pozemky, loukami, lesy a všemi získanými svobodami a s polovinou orného lánu, které byly zapsány v deskách zemských po smrti Václava řečeného Chvojí z Chvojkova Újezdce a Kaliště (dnes zaniklá ves v okolí obce Březina).11 Jinak by celý majetek propadl králi jako odúmrť (majetek propadnutý českému králi, pokud se nenalezl žádný zákonný dědic nebo vlastník nevhodně vystupoval proti králi). Vicemil z Terešova vlastnil uvedený díl zřejmě už minimálně od roku 1380.12
V roce 1401 se objevil záznam o Jakubovi z Terešova a jeho manželce Jarce.13 V září 1404 se v ordinačním seznamu pražské diecéze objevil kandidát svěcení Matěj Janův z Terešova (Terzissow) v soupisu svěcenců z plzeňského arcijáhenství, kterého vysvětil světící biskup Jaroslav Bezmíř (či z Bezměře/z Benešova), biskup sareptský na akolytu v chrámu sv. Víta v Praze.14
Petr, panoš z Terešova se poprvé objevil jako vlastník jednoho z terešovských statků v únoru 1407 v blíže neurčené rozhodčí při se Zdeňkem, kanovníkem chrámu sv. Víta v Praze. V tomto zápisu v soudních aktech pražské diecéze se určili arbitři ve sporu pro obě znesvářené strany. Petrovým arbitrem se stal bezdědický farář Markvard.15 Za panoše (armiger) se po roce 1380 označoval příslušník nižší šlechty, který byl ve 14. století služebníkem nějakého vyššího šlechtice.16 Ke komu z vyšší šlechty byl Petr z Terešova ve služebním poměru není bohužel v této době nijak doložené ani jasné.
Z roku 1411 pochází erb Petra z Terešova, na které se nachází stojící kohout na cylindrické turnajové přilbici. Petr z Terešova byl předkem vladyckého a později šlechtického rodu Kořenských z Terešova, kteří měli podobně jako on v erbu černého kohouta s červeným hřebínkem obráceného doprava, který stojí na pravé noze a levou má pozdviženou. Umístěný je ve zlatém poli.17 Kohout je symbolem bdělosti a stal se atributem sv. Víta nebo apoštola Petra.18
V lednu 1411 držel Petr z Terešova obec Kaceřov od cisterciáckého kláštera v Plasích a ves Olešnou. Obě obce leží severozápadně od města Radnice u řeky Berounky.19 Petr z Terešova získal podle listiny z ledna 1411 k užívání všechny požitky a výnosy z pozemků na obou stranách řeky Mže u vesnice Olešná a dále z části pozemků mezi mlýnem jménem Vranovice (dnes část obce Břasy) a mlýnem jménem Kaceřov, se souhlasem své ženy i Gotfrieda, opata a konventu cisterciáckého kláštera v Plasech. Za to měl platit každoročně pravidelně klášteru třemi rybami a osmnácti groši dávky na svátek sv. Jana.20 V dalším vývoji se až do roku 1419 nic dalšího v pramenech o Terešově neobjevuje.

Poznámky:

II. Místní vlastníci statků a počátky šlechty na přelomu 14. a 15. století (1379-1419)

10) Dnes zaniklá ves u Přívětic severně od Rokycan (František Roubík, Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách, Praha 1959, s. 72).
11) Archiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích, Díl XXXI., První kniha provolací desk dvorských z let 1380-1394, ed. Gustav Friedrich, Praha 1921, č. 104, s. 186-7, A. Profous– J. Svoboda, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Díl IV., S-Ž, Praha 1957, s. 441.
12) Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum, Pozůstatky desk zemských království Českého R. 1541 pohořelých, Díl I., ed. J. Emler, Praha 1870 (RTT I), s. 463.
13) A. Profous– J. Svoboda, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Díl IV., S-Ž, Praha 1957, s. 328.
14) Liber ordinationum cleri 1395-1416, ed. Antonín Podlaha, Pragae 1922, s. 110, Eva Doležalová, Svěcenci pražské diecéze 1395-1416, Praha 2010, s. 113.
15) Soudní akta konzistoře pražské (Acta judiciaria consistorii Pragensis), Část V., (1406-1407), ed. Ferdinand Tadra, Praha 1899, č. 133, s. 339-340.
16) Jiří Jurok, Česká šlechta a feudalita ve středověku a raném novověku, Nový Jičín 2000, s. 78-9.
17) August Sedláček, Atlasy erbů a pečetí české moravské středověké šlechty, Svazek 2, Atlas erbů, Čechy (1. část), ed. Vladimír Růžek, Praha 2001, s. 162-5, Kol. autorů, Politický a školní okres Rokycanský, Rokycany 1898, s. 340-1.
18) Milan Buben, Encyklopedie heraldiky, Praha 1999, s. 207.
19) B. Scheinpflug, Materialien zu einer Geschichte von Plaß und seine Umgebung, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 13, 1875, s. 76, A. Sedláček, Atlasy erbů a pečetí české moravské středověké šlechty, Svazek 1, Sedláčkovy Atlasy erbů a pečetí, ed. Vladimír Růžek, Praha 2001, s. 48-9.
20) Regesta Bohemiae et Moravice aetatis Venceslai IV. (1378 dec.-1419 aug. 16.). Tomus V., Fontes archivi Nationalis, Pars I., Litterrae monasteriorum, Fasciculus 2 (1398-1419), edd. Karel Beránek – V. Beránková, Pragae 2007, č. 1025, s. 171.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Fotogalerie

Náhodná fotogalerie

Aktuální počasí

dnes, úterý 3. 12. 2024
slabý déšť 4 °C 2 °C
středa 4. 12. zataženo 3/0 °C
čtvrtek 5. 12. zataženo 2/-1 °C
pátek 6. 12. mírné sněžení 3/-2 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.

Pranostika na akt. den

O Františku Xaveru vítr fičí od severu.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:1
DNES:79
TÝDEN:223
CELKEM:201814