Obec Terešov
ObecTerešov

I. Počátky osídlení a první písemná zmínka o vesnici (1361-1379)

Obec Terešov se nachází 6 km severovýchodně od Zbiroha v nadmořské výšce 408 m. n. m. V písemných pramenech se místní jméno Terešov během svého vývoje objevuje v různých tvarech a podobách ( 1361 Terzesow, 1379, 1392 Teressow, 1404 Terzissow, 1407 Teressow, 1430 Teřešow, 1462 Terzessowa, 1526 Teřešow).1 Podle mapy císařského otisku stabilního katastru (1839) obce Terešov (Terreschau) šlo o hromadnou návesní vesnici.2
V písemných pramenech se Terešov (Terzesow) poprvé objevil koncem května 1361, kdy byl Václav z Terešova se svolením Mikuláše opata a konventu cisterciáckého kláštera v Plasech3 ustaven jako duchovní správce k faře kostela ve Všehrdech u Kralovic v rakovnickém venkovském děkanátu.4
Václav z Terešova byl duchovním s blíže neurčeným svěcením a sociálním původem. Přídomek „z Terešova“ ukazuje na to, že Václav mohl pocházet ze zdejšího statku a mohl být z panského stavu. Obec Terešov se v návaznosti na statek/statky nebo zemědělské usedlosti vytvořila zřejmě až o něco později. A. Sedláček žádnou místní terešovskou tvrz nezmiňuje.5 V roce 1361 se poprvé písemně dokládá trvalejší osídlení s alespoň nějakou trvalejší stavbou. Jediným vodítkem pro určení možných počátků zdejšího osídlení ve 14. století je osoba Václava z Terešova, jehož další osudy jsou bohužel neznámé. Nedá se přesně určit od kdy Václav z Terešova přídomek používal. Vytvoření přídomku jistě nějakou dobu trvalo.
Církevní beneficium mohl Václav z Terešova získat podle církevního práva jen pokud měl kněžské svěcení. Pokud kněžské svěcení neměl, musel ho získat nejpozději do jednoho roku od uvedení k církevnímu beneficiu. Když nebudeme brát v úvahu, že získal nějakou výjimku-dispens, která by mu umožnila mít po delší dobu jen nižší svěcení, muselo mu být v době získání kněžského svěcení a případného získání církevního beneficia minimálně dvacet pět roků.6
Počátky osídlení Terešova by to tedy mohlo posunovalo do doby ještě dřívější, zhruba kolem poloviny 14.století nebo dokonce někam před polovinu 14. století. První písemná zmínka o obci se, ale vždy odvozuje od jejího prvního uvedení v písemných pramenech.
Obec Terešov (Teressow) se jako vesnice poprvé objevila v písemných zmínkách v roce 1379, kdy byla rozdělována hlavně na čtyři větší statky se šesti poplužími (ornými většími poli) ve vlastnictví čtyř zapsaných vlastníků (Otto, Božtěch, Markéta a Věchoň) v Berním registru Plzeňského kraje. Vznik berního registru souvisel s výběrem generální berně
v českém království pro českého a římského krále Václava IV. Lucemburského (1378-1419).7
Jediný tehdy uvedený běžný obyvatel a zároveň podsedek v Terešově byl zapsán na Ottově statku. Podsedek byl ve středověku obyvatel vesnice, který mohl vlastnil svůj dům, ale neobdělával vlastní pole. Pro obživu pracoval buď pro vrchnost na panských polích nebo se živil prací pro jiné poddané.8 Stálých obyvatel měla obec samozřejmě více, ale jejich celkový počet není znám.
Ottovy polnosti měly rozlohu o velikosti 1,5 lánu (cca 28 ha) a navíc zvlášť ještě 1 věrtel (cca 7 arů). Božtěchovi polnosti měly rozlohu o velikosti 1/2 lánu (cca 9 ha). Polnosti posledních dvou vlastníků Markéty a Věchoně byly svobodné nebo osvobozené bez udání lánové rozlohy.9 Rozdrobenost obce na statky zůstala a pokračovala i ve 14. a 15. století.

Poznámky:

1) Antonín Profous– Jan Svoboda, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Díl IV., S-Ž, Praha 1957, s. 328, Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum, Tomus II., ed. Josef Emler, Pragae 1872 (RTT II), s. 312.
2) Ústřední archiv zeměměřičství a katastru Praha, Císařské otisky stabilního katastru (1839), č. obj.7864-1-003. (http://archivnimapy.cuzk.cz), Jan Pešta, Několik poznámek ke studiu půdorysné struktury venkovských sídel na území Čech, Průzkumy památek II/2000, s. 158.
3) Kateřina Charvátová, Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1142-1420, Praha 1998, s. 178, 199.
4) Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus, inchoans ab anno 1354 usque 1362, Tomus primus, ed. František Antonín Tingl, Pragae 1867, s. 154, Registra decimarum papalium čili Registra desátků papežských z dioecezí Pražské, ed. Wáclaw Wladiwoj Tomek, Praha 1873, s. 43.
5) August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, 6. díl, Podbrdsko, Praha 1934, s. 268-9, A. Sedláček, Místopisný slovník historický Království českého, Praha 1998, s. 884.
6) Eva Doležalová, Svěcenci pražské diecéze 1395-1416, Praha 2010, s. 22-35.
7) Ein Bernaregister des Pilsner Kreises von Jahre 1379, Hg. J. Emler, Prag 1876, s. 6.
8) Kolektiv autorů, Politický a školní okres Rokycanský, Rokycany 1898, s. 340-1.
9) Ivan Hlaváček – Jan Kašpar – Rostislav Nový, Vademecum pomocných věd historických, Jinočany 1994, s. 136-7, 144, František Matějek, Lán v dějinném vývoji (se zvláštním zřetelem k Moravě), In: Sborník archivních prací 35/1, Praha 1985, s. 283-285.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
polojasno 6 °C 0 °C
středa 20. 3. jasno 8/-1 °C
čtvrtek 21. 3. oblačno 7/0 °C
pátek 22. 3. jasno 7/-2 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Březen - za kamna vlezem.

Pranostika na akt. den

Na svatého Josefa vyskočí beránek na vršek a poděkuje hospodáři.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:3
DNES:63
TÝDEN:150
CELKEM:157495