Obec Terešov
ObecTerešov

VI. Obec Terešov za třicetileté války a krátce po ní (1620-1656)

Václav Jindřich Běšín z Běšín a na Hřešihlavech majitel Terešova se zúčastnil na vzpouře proti českému králi Ferdinandu II. Habsburskému. Když se v září 1620 vzdalo město Sušice dostal Václav Jindřich Běšín podle královské rezoluce ze dne 21. 5. 1621 pardón (odpuštění za vzpouru proti králi), a proto byl před konfiskační komisí dne 26. 6. 1623 osvobozen od pokuty bez výjimky a směl si ponechat své statky Terešov, Prašný Újezd a Lhotku. Slíbil za to věrnost králi i za svého zemřelého bratra. Podle rozhodnutí traktační komise ze dne 26.11.1622 přesto musel v roce 1629 složit 400 zlatých pokuty k alumnatu kláštera sv. Jakuba na Starém městě pražském. Tyto peníze nakonec odvedl jmenovanému klášteru až dne 2. dubna 1631.58
Po něm držel Terešov Adam Protiva z Běšín, který ho držel spolu s obcí Hřešihlavy v letech 1656-1663, kdy byl též hejtmanem plzeňského kraje.59
Po třicetileté válce vznikla v roce 1654 soupisem Berní rula, která uvádí řadu informací o sociální struktuře, hospodářství a počtu obyvatel obce Terešov. Obec Terešov patřila pod statek Hřešihlavy (Řešehlavy), který vlastnil již zmíněný Adam Protiva Běšín, hejtman kraje plzeňského (1656-1663).60
Terešov patřil v roce 1654 do farnosti Drahoňův Újezd s farním kostelem sv. Jakuba Většího spolu s jmenovaným Drahoňovým Újezdem, Třebnuškou, Přísednicí, Jablečnem, Seveřicemi a Biskoupkami.61 V roce 1671 byl Drahoňův Újezd filiální k faře v Cerhovicích na Podbrdsku. Zhruba od roku 1675 byla farnost Drahoňův Újezd spolu s Terešovem připojena či přivtělena k farnosti Zbiroh, která náležela až do roku 1696 do Plzeňského kraje. Poté od roku 1695/1696 už byla samostatná farnost Drahoňův Újezd přeřazena do Podbrdského kraje.62 V zápisech zpovědních seznamů v Podbrdském kraji se o Terešově bohužel nic nezachovalo. Ve zpovědních seznamech Plzeňského kraje se ve farnosti objevilo několik jedinců z Terešova. V roce 1671 Vít Hlad z Terešova. V roce 1672 Manda Čafka, šafářka pana Běšína a v r. 1673 Matěj Kocelovský a Jan Vonásek.63
Třicetiletá válka nevedla v oblasti obce Terešov k výraznějšímu úbytku zdejších sedláků, ale měla vliv na nižší obdělanost orné půdy. Grunt sedláka Zdeňka Havlana navíc v roce 1653 vyhořel. V roce 1654 v obci Terešov hospodařilo 7 sedláků a 2 chalupníci (grunt sedláka Zemana byl pustý a neobdělával se, grunt chalupníka Černého byl pustý a neobdělával se). Sedláci Jan Duchon a Pavel Smeták byli nově osazeni v roce 1654. Ve sledované době byla v Terešově oseta jen asi 1/3 orné zemědělské půdy s větším důrazem na ozimy. Jistě to ovlivnila nedávno skončená třicetiletá válka. Alespoň šestina gruntů nebyla obdělávána a celkově čtvrtina gruntů byla tedy omezena spustnutím nebo vyhořením. Vzhledem k nedávno osedlým sedlákům bylo v roce 1653 v Terešově užíváno jen asi šedesát procent místních hospodářství. Obecná situace v českém království by ovšem ukazovat, že před rokem 1650 během třicetileté války se z různých důvodů nevyužívala asi polovina zdejších hospodářství. Navíc v roce 1654 byla oseta jen výše zmíněná 1/3 orné půdy v Terešově. Z uvedených sedláků a chalupníků se nikdo nevěnoval obchodu ani žádné živnosti. V chovu dobytka tu převažovali vepři, krávy a jalovice. Ovce se v Terešově moc nechovaly. Mlýn se zde také neuvádí. V roce 1654 se v obci také nevyskytovali žádní židé.64
Počet obyvatel obce lze jen těžko odhadnout. V Terešově bylo dvanáct hospodářů, což ukazuje až na zhruba 12 hospodářství, ale zápisy berních komisařů ukazují, že fungovalo jen 10 hospodářství. Počet obyvatel statku Hřešihlavy mohl dosahovat asi 132-330 obyvatel v pěti obcích, z toho v Terešově žilo v roce 1654 zhruba 48-120 stálých obyvatel.65
Největším zdejším sedlákem byl Jan Vanásek (někdy popisovaný jako Jan Vaňásek a v pozdějším době (1673) se uvádí jako Jan Vonásek) se 43 strychy (=12,3 ha) orné půdy. Stejnou výměru orné půdy vlastnila také Dorota Oušková. Nejvíce orné půdy (zhruba 2/3 výměry orné půdy, oproti průměrné 1/3 výměry orné půdy) zvládl obdělat a osít terešovský sedlák Jan Mařík a Dorota Oušková (zhruba 40 % výměry své vlastní orné půdy). Velikost terešovských hospodářství se v polovině 17. století pohybovala od 3,4 ha do 12,3 ha orné zemědělské půdy. Obec Terešov byla při vizitaci omylem vynechána a údaje o ní byly vepsány až v roce 1656.66

Terešov podle Berní ruly (1654)

Terešov podle Berní ruly (1654)

Vesnice

Domy Půda
ve stryších

(hektarech)

Osedlí Osazení
v l. 1652-5

Pohořelé Pusté Sedláci Chalupníci Zahradníci Celkem
Terešov 7 2 1 2 7+2 2+1 – 12 303 (87,2)
Poznámky: 1 strych (str.) = 2865 m2


58) Tomáš V. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, Díl I., Praha 1882, s. 22.
59) Kolektiv autorů, Politický a školní okres Rokycanský, Rokycany 1898, s. 341.
60) Berní rula 2. Popis Čech r. 1654, Souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule, zprac. Karel Doskočil, Praha 1953 (BR 2), č. 970, s. 473.
61) Berní rula 23. Kraj Plzeňský, Díl I., zprac. Marie Doskočilová, Praha 1952 (BR 23), s. 100, Berní rula 26. Kraj Podbrdský, vyd. Emil Hradecký, Praha 1952, s. 369.
62) J. V. Šimák, Zpovědní seznamy arcidiecéze Pražské z r. 1671-1725, (dílu 2, sv. 3), Podbrdsko, Praha 1929, s. 365-6.
63) J. V. Šimák, Zpovědní seznamy arcidiecéze Pražské z r. 1671-1725, IX., X. (dílu 3, sv. 1), Plzensko a Loketsko, Praha 1935, s. 41.
64) Berní rula 25. Kraj Plzeňský, Díl III., zprac. Ivan Čadková-Magda Zahradníková, Praha 2003 (BR 25), s. 937.
65) BR 2, s. 33.
66) BR 25, s. 937

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
polojasno 6 °C 0 °C
středa 20. 3. jasno 8/-1 °C
čtvrtek 21. 3. oblačno 7/0 °C
pátek 22. 3. jasno 7/-2 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Jak prší v březnu, tak také v červnu.

Pranostika na akt. den

Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:1
DNES:21
TÝDEN:108
CELKEM:157453