Obec Terešov
ObecTerešov

VII. Terešov v 18. a 19. století – vznik a vývoj samostatného statku Terešov (1706-1850)

Spojené statky Hřešihlavy, Terešov a Prašný Újezd koupila v roce 1706 hraběnka Barbora Fr. Barbová od Jana Tobiáše Běšína z Běšin. Děti hraběnky Barbové prodali Terešov v roce 1716.67 Roku 1716 koupil Terešov Václav Diviš Misseron z Lissonu a na Krašově. Mimoto zároveň zažádal o oddělení obce Terešova, ještě s vesnicemi Lhota, Velká Lohovička a Malá Lohovička, čímž se vytvořil samostatný statek Terešov.68 Václav Diviš Misseron z Lissonu vedl také rozepři o les Čavovou horu (Čafka) s českou královskou komorou. V březnu 1721 získal Misseron les, ale honitba byla určena Zbirohu. Po smrti Václava Diviše Misserona (+ 1726) se jeho dědicem stal Gothart. V r. 1737 drželi Terešov již Strojetičtí ze Strojetic na blízké Lhotce, kterou opustili a na Terešov přesídlili. Už v roce 1738 nechal rytíř Antonín Strojetický ze Strojetic postavit půl hodiny od Terešova v lese kapli sv. Vojtěcha.69
V roce 1757 vyhodnocuje situaci v Terešově v první polovině 18. století tereziánský katastr. Podle Tereziánského katastru držel statek Terešov, jehož součástí byla i obec Terešov Antonín Strojetický ze Strojetic. V přehledu tereziánského katastru se uvádí 14 terešovských hospodářů, kteří hospodařili na 386, 2 styších (110, 65 ha) orné půdy. Počet zdejších hospodářů vzrostl o dva a rozloha obdělávané nevrchnostenské půdy vzrostla o pětinu. V Terešově se ve fasi (textová část) k tereziánského katastru uvádí 1 panský šenkýř, 1 panský ovčák. Terešovští prodávali přebytky obilí do Zbiroha nebo do Žebráku. V Terešově je podle fase evidováno dvanáct židovských rodin: 1 učitel, 2 muzikanti, 1 kuchař na výročních trzích, 2 řezníci (jeden obchoduje též vlnou a plátnem), 1 obchodník dobytkem, 2 obchodníci plátnem (jeden poráží dobytek), 1 krejčí, 1 koželuh a 1 podomní obchodník. V ostatních obcích terešovského statku se o židech nic neuvádí.70
Terešovská vrchnost hospodařila více než 75 ha orné půdy na terešovském statku. Strojetičtí ze Strojetic vlastnili také přes 17 ha smíšených lesů. V exekvačním výměru k terešovskému dominikálu v tereziánském katastru se uvádí, že vrchnost provozovala pivovar s výstavem cca 106 a 2/3 sudu ročně (174,5 hl piva ročně). Dále se uvádí hospody, ovčín, bažantnice, obora zrušená v roce 1755 s dvěma jeleny. V Terešově stál jeden mlýn o dvou kolech se stoupou na kroupy a s pilou na nestálé vodě. Rybník se zde uvádí v poloze „Nad ovčínem“ a byl malý, takže nestačil krýt potřeby vrchnosti.71
V letech 1754-1760 si poddaní terešovského statku stěžují na příliš vysokou kontribuci, neboť již vrchnost již před 14 lety stáhla k sobě jisté pozemky, z nichž poddaní dále platí kontribuci. V dřívějších dobách jim vrchnost odebrala 170 strychů polí (cca 48,7 ha) a jednu louku, a mimo to užívala vrchnost ještě dalších 45 strychů (12,9 ha) poddanských polí, z nichž poddaní platí kontribuci, stejně jako z odebraných luk a lesa. Také si stěžovali na přetěžování v robotních povinnostech.72 V roce 1763 koupil Terešov hrabě František Kinský.73 Už v roce 1765 vlastnila Terešov Lidmila Salzberková.74
Není bez zajímavosti, že v soupisu židovských rodin v plzeňském kraji z let 1793 se v Terešově uvádí dokonce 19 židovských rodin s 84 osobami, přitom jedna židovská rodina vymřela. Na celém terešovském statku žilo 21 židovských rodin se 102 osobami (z toho dvě židovské rodiny s 18 osobami žili ve vesnici Lhotka). Židovské rodiny na Plzeňsku se většinou zabývali obchodem.75 Už kolem roku 1800, někdy se uvádí už 18. století, zde stála patrně i židovská synagoga.76 V letech 1837-1838 se Sommerově „Topografii českého království“ psalo o 32 židovských rodinách se 187 osobami na celém terešovském alodiálním statku.77

Terešov podle Tereziánského katastru 78
RUSTIKÁL
(selský majetek)

/statek Terešov/

Hospodáři podle rozlohy orných polí (ve stryších)
Obec Celkem Do 1 1,1 až 5 5,1 až 15 15,1 až 30 30,1 až 60 Přes 60 Bonita polí
Terešov 14 – – 6 – 8 – 6
Poznámky: 1 strych (str.) = 2865 m2

Statek Terešov podle Tereziánského katastru79
DOMINIKÁL
(vrchnostenský

majetek)

Pozemky Lesy Dani podrobený výnos
Pole lada louky Smíšené porostliny z pozemků z piva z činží z robot celkem
str. v.
(ha)

str. v.
(ha)

vozy

str. v.
(ha)

str. v.
(ha)

zl. kr. zl. kr. zl. kr. zl. kr. zl. kr.
Statek Terešov 262,2
(75,1)

10
(2,87)

55 60
(17,2)

10
(2,87)

341 326,40 165,27 98 931,7
Poznámky: 1 strych (str.) = 2865 m2

zl. kr. = zlatých krejcarů

V roce 1778 vlastnil Terešov svobodný pan Jan Vražda z Kunvaldu a o několik roků později v roce 1788 ho měl Václav Salzberk (někdy se také uvádí Tomáš Vítek ze Salzberku), který založil blízký Salzberk, dnes Bílá Hora.80 V roce 1788 se v Terešově nacházelo už 42 domů.81 Zakrátko prodal Terešov v roce 1796 rytíři Janu Vídršpergarovi z Vidršperku, který pronajal dvůr ve Lhotce. Od toho koupil Terešov v roce 1798 Jan Michal Pensch. Pak se rychle za sebou vystřídalo několik držitelů Terešova, mezi nimi v r. 1802 Vojtěch Michálek, v r. 1803 Pavel Bittner, v r. 1806 Petr Ballbene, v r. 1814 Jan a Kateřina Votrubovi, v r. 1814 Matěj Vidimský, v r. 1815 svobodný pán ze Štilfrýdu, v r. 1817 Kryštof a Kateřina Steinovi a v r. 1821 Josef Schicht, pražský měšťan, který prodal Terešov v r. 1824 hraběti Františku Cavrianovi, od kterého ho koupil v roce 1835 Josef Lüssner z Kamenického Šenova.82 V roce 1838 měla obec Terešov 98 domů se 726 obyvateli. K Terešova patřilo také 13 domů v (Terešovské) Huti. Židé zde měli vlastní synagogu a školu. Církevně byl Terešov přifařen stále k Drahoňově Újezdu, který ovšem ležel už v Podbrdském kraji.83
V roce 1843 měl Terešov 98 domů se 751 obyvateli.84 V letech 1843-1849 si Josef Pittermann, majitel hospody ve vsi Terešov stěžoval, že se po něm žádá vykonávat tři dny ruční roboty na pozemcích, patřících k hospodě, ačkoliv podle smlouvy z roku 1814 byla hospoda osvobozena od veškeré roboty a všech jiných povinností.85
V revolučním roce 1848 začali poddaní posílat petice Národnímu výboru, který vznikl 10. dubna 1848 sloučením Svatováclavského komité, Stadionovy komise a zástupců zvolených na shromáždění lidu dne 10. 4. 1848. Jeho hlavním úkolem bylo provést přípravy ke vzniku ústavy. Přestože nešlo o revoluční orgán posílali mu poddaní petice a stížnosti na nesrovnalosti a přetěžování v robotách a platech odváděných vrchnosti na statcích a panstvích. Aktivita Národního výboru končí 16. června 1848 po likvidaci pražského povstání. Z terešovského statku pochází několik petic.86 V případě Terešova jde o petici z 8. května 1848 s osmi body, kde si terešovští domkáři stěžují na výši robot a platů vůči vrchnosti, neoprávněné užívání pastvin a obecního lesa vrchností a prodej křesťanské chalupy a pozemku ve vsi jakémusi židovi od vrchnosti, čímž došlo k přehrazení zdejšího potoka. To způsobilo škodu terešovským domkářům.87
Po jeho smrti Josefa Lüssnera zdědila Terešov jeho vnučka Vilemína Srnková, od níž přešel Terešov v roce 1872 na jakéhosi Maiera a od toho na dr. Stroussberga a později na Jana Tetřeva.88

67) Archiv Český čili Staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích, Díl XXIV, Řády selské a instrukce hospodářské 1698-1780, ed.. J. Kalousek, Praha 1908, č. 345, s. 21-2.
68) BR 2, s. 473, pozn. 102.
69) Johann G. Sommer, Das Königreich Böhmen; statistisch-topographisch dargestellt, Sechster Band. Pilsner Kreis, Prag 1838, s. 340, Emanuel Poche, Umělecké památky Čech 4, T-Ž, Praha 1982, s. 57.
70) Tereziánský katastr český. Svazek 2, Rustikál (kraje K-Ž) Sumář a rejstřík, ed. Aleš Chalupa – Marie Lišková – Josef Nuhlíček – František Rajtoval, Praha 1966 (TK2), č. 1064/1, s. 212-3.
71) Tereziánský katastr český. Svazek 3. Dominikál, ed. Pavla Burdová – Dagmar Culková – Eliška Čáňová – Marie Lišková – František Rajtoval, Praha 1970 (TK3), č. 1064, s. 348-9.
72) Jan Kočí, Soupis pramenů k dějinám feudálního útisku I, Finanční prokuratura, Praha 1954, č. 46, s. 74.
73) Kolektiv autorů, Politický a školní okres Rokycanský, Rokycany 1898, s. 354
74) František Roubík, Petice venkovského lidu z Čech k Národnímu výboru z roku 1848, Praha 1954, č. 155, s. 153.
75) Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1793. IV., Chrudimský kraj, Plzeňský kraj, Žatecký kraj, Hradecký kraj, edd. Martin Holý, Marie Wasková, Jan Boháček, Vlasta Mádlová, Renáta Sádlová, Mlada Štěpánová, Praha 2004, s. 105, 118-122, 221.
76) E. Poche, Umělecké památky Čech 4, T-Ž, Praha 1982, s. 57, Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1793. IV., Chrudimský kraj, Plzeňský kraj, Žatecký kraj, Hradecký kraj, edd. Martin Holý, Marie Wasková, Jan Boháček, Vlasta Mádlová, Renáta Sádlová, Mlada Štěpánová, Praha 2004, s. 105.
77) Johann G. Sommer, Das Königreich Böhmen; statistisch-topographisch dargestellt, Sechster Band. Pilsner Kreis, Prag 1838, s. 340.
78) TK2, č. 1064/1, s. 212.
79) TK3, č. 1064, s. 348-9.
80) Kolektiv autorů, Politický a školní okres Rokycanský, Rokycany 1898, s. 341.
81) Jaroslaus Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen, Neunter Theil, Pilsner Kreis, Prag und Wien 1788, s. 223.
82) J. Kočí, Soupis pramenů k dějinám feudálního útisku I, Finanční prokuratura, Praha 1954, s. 558.
83) Johann G. Sommer, Das Königreich Böhmen; statistisch-topographisch dargestellt, Sechster Band. Pilsner Kreis, Prag 1838, s. 340
84) František Palacký, Popis království českého, stav k roku 1843, Praha 1848, s. 409.
85) J. Kočí, Soupis pramenů k dějinám feudálního útisku I, Finanční prokuratura, Praha 1954, č. 3768, s. 440, Petice venkovského lidu z Čech k Národnímu výboru z roku 1848, ed. František Roubík, Praha 1954, č. 155, s. 152-4.
86) Petice venkovského lidu z Čech k Národnímu výboru z roku 1848, ed. F. Roubík, Praha 1954, s. 6, 513-514.
87) Petice venkovského lidu z Čech k Národnímu výboru z roku 1848, ed. F. Roubík, Praha 1954, č. 69, s. 72-3.
88) Kolektiv autorů, Politický a školní okres Rokycanský, Rokycany 1898, s. 341.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
polojasno 6 °C 0 °C
středa 20. 3. jasno 8/-1 °C
čtvrtek 21. 3. oblačno 7/0 °C
pátek 22. 3. jasno 7/-2 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.

Pranostika na akt. den

Na svatého Josefa vyskočí beránek na vršek a poděkuje hospodáři.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:1
DNES:35
TÝDEN:122
CELKEM:157467